Vysoké Tatry    27.-28.3.1993

Pavel Frydrych, Pavel Matoušek, Jiří Kasperlík, Alena Valová

(Matoušek)

Do Tater jsme vyjeli za nejistého počasí v pátek večer. V Štrbě jsme ráno v 5, hned zubačkou nahoru a električkou na zastávku a déle cestou téměř bez sněhu až na Popradské pleso. Alena a Jirka nemají spačáky a tak se jdem ubytovat. Nocleh 80.-Sk, povinná polopenze 100.-Sk. Venku fouká a trochu sněží, jinak je sněhu minimum. V deset vycházíme pod Bašty, ve dvanáct nastupujem do Ďáblova žlebu (III,V). Sněží a fouká stále víc, ale starý sníh drží perfektně. Prakticky stále po sněhu jsme ve dvě hodiny v sedle. Na druhé straně je již jen prašan a tak pomalu traverzujem do Satanova sedla. Zlatinskou vežu obcházíme snadno, Ďáblovinu již trochu s problémy a pilíř Pekelníka již z druhé strany slaňujem (pod prašanem není nic vidět). Pak již snadno podcházíme Ďáblův hrb a jsme v Satanovém sedle. Vítr z druhé strany značně zesílil a tak podlézt pod oknem a sestoupit hlavně horní část částečně nezasněženou je dost nepříjemné. Čim níže, tím lépe. Na chatě jsme něco před šestou. Sněží stále víc a tak ještě trocha posezení a spát.

Druhý den stále sněží a fouká a tak pomalu balíme, ve dvě odjíždíme autobusem ze Štrbského a přes zpoždění způsobené závějemi jsem o půlnoci doma.

Vysoké Tatry    16 až 18.4.1993

Teryho chata

Drda, Matela, Kadlas, Matoušek, Stavinoha, J.Kasperlík, A.Valová.

Po delší době v hojnějším počtu v Tatrách. Počasí celkem po pátečním sněžení a větru pěkné. Proto v sobotu se jde ven.

Ladový přes Pfinovu kopu , Matela, Alena, Stavinoha

Přes Ladové sedlo do ladové dolinky a po jedné délce na ledopádu zase zpět : Drda, Kadlas, Matoušek.

Jura Kasperlík různé pokusy různě.

Během neděle se postupně vracíme zpět.

ALPY    23.4.93 až 2.5.1993

L.Drda, L.Kadlas, P.Frydrych, P.Matoušek

Vyjeli jsme autem v pátek odpoledne. Přespali v Praze a ráno přes Německo (Rakousko nepouštělo konzervy) a později Rakousko do Lichtenštejnska, Švýcarska a pro neprůjezdnost sedel přes Itálii opět do Švýcarska. Z Teše vlakem do Zermatu.

Přestože u nás bylo pěkně, jak jsme se přiblížili k cíli, začalo pršet a ve vyšších polohách sněžit. Takové milé počasí nás pak neopustilo po celý pobyt.

Z Zermatu jsme vyjeli zubačkou na předposlední stanici (zpáteční asi 47 Fr). Odsud na lyžích traverz úbočím nad ledovcem téměř 2 hodiny a pak přes ledovec další dvě hodiny. Konečně jsme v mlhách uviděli chatu Monte Rosa. Časem se nám pak opět ztratila, aby jsme již zcela za tmy na ní konečně dorazili. Druhý den je věnován odpočinku.

Další den podle předpovědi se má počasí spíš zlepšit. Vyrážíme na lyžích ráno, asi o páté, nahoru. Zatím trochu posněžívá a je klid. Postupem doby houstne mlha, sílí vítr a sněžení. Teprve něco po 11 se dáváme na cestu zpět. Jsme ve výšce asi něco přes 4000 m pod hlavním vrcholem Monte Rosa. Počasí je již velmi bídné, viditelnost minimální a tak není divu, že zanedlouho již křižujem sem a tam a hledáme cestu dolů mezi lavinami a trhlinami. Teprve, když už přibývá naděj na nouzový bivak se trochu orientujem a podaří se nám dostat se na sestupovou osu. Postupně se naše orientace díky přibývajícím kamenům lepší a za šera kolem 7 večer dorážíme na chatu. Jsme již značně zmoření, ale spokojení. Sněhu napadlo ve vyšších partiích možná přes půl metru. Zažili jsme několik tzv. lavinových efektů (domnělá lavina), ale jinak žádná lavina nešla přes nás.

Další den již bez spekulování (stále mlha a sněžení) sjíždíme dolů. Trasu měníme (svah k zubačce je lavinézní) a jedeme po ledovci až na jeho konec. Pak ještě kousek a od přehrádky již pěšky až do Zermatu. Zpáteční jízdenku využíváme na jednu stanici již u Zermatu. Stále prší. V Teši se nakládáme do auta a jedeme téměř shodnou cestou domů. Trasu trochu měníme, místo přes Německo jedem přes Rakousko. V neděli jsme pak již doma.

Sedmihorky    8. - 11.5.1993

Matela, Kasperlík, Drda, Matoušek s celou rodinou, Čuba, Pečeňa.

Po dlouhé době je velmi pěkně a teplo. V sobotu po obědě sice trochu sprchlo, ale to bylo vše. Přesnější informace o lezení nejsou, Matoušek + Kasperlík lezou v neděli na Suškách IV, VI a VI a II s dětma a Táňou. V pondělí bylo v skalách již zcela pusto a nádherně.