Kombinovaný úvazek

Zapsal: Bolek & John, 31.10.2002 11:10:17
Převzato ze serveru Lezec.

V tomto díle se chceme zabývat způsoby navázání na kombinaci prsního a sedacího úvazku. Dále jen kombinovaný úvazek. Popisujeme jen několik nám nejbližších a nejběžnějších metod. Jsou ale známé i jiné variace.

1. Na kombinaci bederního (sedacího) a hrudního (prsního) úvazku (kombinovaný úvazek) - většinou nejbezpečnější způsob a ve visu lepší než celotělový.

2. Na samotný bederní úvazek - v jednom případě vhodnější a ve dvou tolerovatelný.

3. Na celotělový úvazek - obtížněji seřiditelný a poloha po pádu je většinou horší než u kombinovaného úvazku.

4. Přímo na lano - historické navázání; dnes spíš hodně nouzové; ve visu rychle smrtící.

5. V dřívějších dobách i na hrudní úvazek. Současné hrudní úvazky (na zádech překřížené popruhy) však samostatné použití neumožňují!!! Prameny uvádějí že po 1 min.visu je ohrožen život visatce.

 

KOMBINACE BEDERNÍHO A HRUDNÍHO ÚVAZU - Kombinovaný úvazek

Tento způsob navázání považujeme v současné době za nejvhodnější pro většinu lezeckých nebo horolezeckých aktivit. Poskytuje oproti použití samotného bederního úvazku větší bezpečí, ale povětšinou také menší pohodlí a z hlediska řešení lezeckých situací i horší umístění těžiště. Také vadí přes ramena při natahování.

O to lepší je situace při zachycení pádu, zejména nečekaného, nekontrolovaného nebo delšího než 8 m. Lezec je navázán nad těžištěm těla. Díky tomu kombinovaný úvazek ve většině případů stabilizuje tělo při pádu v optimální poloze. Výjimku tvoří zachycení nohy do lana a následná rotace, ale i v tomto případě je kombi úvaz lepší. Naopak při používání samostatného bederního úvazu hrozí, při výše zmíněných pádech, poškození páteře, tzv. dorsální kompresí obratlů. Při přetočení těla hrozí náraz hlavou o skálu . Tato skutečnost je potvrzena testy , ale i smutnou praxí.

Podle doporučení MK ČHS smí děti do 12 let lézt jen v kombinovaném nebo celotělovém úvazku a u dětí do 15 let se to důrazně doporučuje.

Známe tři situace, kdy je použití samotného sedacího úvazku vhodné nebo tolerovatelné:

a) vhodnější - chůze nebo jízda po ledovci bez těžkého batohu. Lepší umístění těžiště z hlediska zachycení pádu do trhliny a následných záchranných prací .
b) tolerované - sportovní cesty s bezpečným jištěním vzdáleným max.3 m, kde vás jistí zkušený a bdělý jistič dynamickým způsobem. Použití přilby je nutné. Při zachycení lana nohou rotujete a trefujete hlavou podklad (ne ve střechovitých převisech).
c) tolerované - umělé lezecké stěny. Zkušený jistič je opět nezbytný a přilba doporučovaná.

SEŘÍZENÍ VELIKOSTI KOMBINOVANÉHO ÚVAZKU

• Bederní úvazek pevně dotáhneme přes pas nad boky. Za nohavičky má jít vsunout dlaň, ale nemá jít otočit kolmo k nohavičkám.

• Hrudní úvazek nastavíme tak, aby navazovací oka byla od sebe vzdálena (při výdechu) na šířku tří prstů. Výjimku tvoří navázání v přímce.

• Ženy by měly mít navazovací oka hrudního úvazku nad poprsím.V opačném případě hrozí při pádu pohmoždění.

• Popruhy úvazku mají být řádně srovnané; nepřetočené; přezky zajištěné dle piktogramu výrobce. Ten je povinně našit na úvazku dle normy EN12277 odst. 7.

• Před použitím úvazku vizuálně zkontrolujte nepoškozenost popruhů, přezek, švů i správnost navázání svého a spolulezce.

• Při navazování se prosím soustřeďte na tuto činnost a nerozptylujte se. Úrazů a historek na téma nedovázaného uzlu je víc než drobných v mé kapse.

NASTAVENÍ TĚŽIŠTĚ

• Místo uvázání nastavujete tak, aby při visu ve volném prostoru svíral trup se svislou osou (lana) úhel cca 20 stupňů.

• Vis by měl být pohodlný i po uvolnění břišního svalstva; popruhy úvazků nepřekroucené; hlavní tíha spočívající v sedacím úvazu; prsní úvaz tělo fixuje ve zpřímené poloze.

• Doporučujeme individuálně vyzkoušet před používáním. Zejména si vžít délky smyček tvořící navazovací systém.

• Nejčastější chyby:

  1. lezec visí hlavní vahou v prsním úvazku - smrtelně nebezpečné!!! Prsní úvazek zaškrcuje cévy v podpaží a omezuje krevní oběh a okysličování životně důležitých orgánů. Vzniká tzv. ortostatický šok, který již po 10 min vážně ohrožuje život.

  2. lezec ve visu svírá větší úhel než 20 . Po pádu tak může dojít k většímu přetočení a ohrožení páteře, hlavy. Při nepřirozených polohách ve visu jsou také ohroženy správné oběhové funkce.

Dále popíšeme stručně několik způsobů spojení bederního a hrudního úvazku. Platí však zásadní pravidlo – způsob navázání udává výrobce a je povinen v informacích dodávaných z úvazkem uvést: "vysvětlení bodů upevnění lana a jakým způsobem má být lano uvázáno" - .ČSN – EN 12277 kapitola 6 odst .e.

Povinné sdělení výrobce v dodávaných informacích o úvazku je jediný nám známý právně závazný způsob použití.

• Neznáme lepší způsob navázání , výrobci je většinou předepisovaný v dokumentaci k úvazkům.

• Výhody:

  • možnost odvázání hrudního úvazku ( převlíkání bundy) za stálého zajištění

  • lezecké lano zkrátíte pouze o navazovací uzly

  • poměrně jednoduše, přestavením středního vůdcovského uzlu, lze nastavit správné těžiště

  • po odvázání se z lana stále zůstává kombinovaný úvazek spojen a umožňuje další rychlé použití (slaňování, záchranné práce atd.)

  • dobře fixuje stálou polohu hrudního úvazku po odvázání se z lana

  • dobrá vizuální kontrola.

• Nevýhody:

  • potřeba další spojovací navazovací smyce

  • další prvek vnáší do systému možnost dalších chyb

• Pro vytvoření dvou ok spojujících prsní a sedací úvaz použijeme vůdcovský uzel a smyčku pak spojíme nad hrudním úvazkem protisměrným uzlem (UIAA uzel, očková spojka). Rakouská škola zde uznává i další vůdcovský uzel.

• Jsou dvě varianty v umístění ukončovacího uzlu: nad hrudním úvazkem (zde vyfocená) a mezi bederním úvazkem a centrálním vůdcovským uzlem. Pokud je ukončovací uzel nad hrudním úvazkem, lze si převléci bundu bez úplného odvázání se z jištění.

• K spojení úvazů používáme jedině normovanou smyčku s minimální nosností 15 kN. To znamená popruh s min třemi značkovacími nitěmi nebo kulatou smyci průměru min. 9mm.

• Za vhodnější považujeme popruh dle ČSN EN 565 minimálně se třemi značkovacími nitěmi.

• Lano navazujeme tak, že prochází oběma oky spojovací smyčky (přes vůdcovský uzel).

• Jako navazovací uzel je možné použít osmičkový nebo devítkový uzel (viz. MU 3).

• Jedná se o jeden ze způsobů navázání přímo na lano bez vloženého mezičlánku.

• Výhody:

  • navázání přímo na lano bez mezičlánku - může vyloučit chybu v navazovací smyčce

  • možnost odvázání hrudního úvazu ( převlíkání bundy) za stálého navázání na bederním úvazku

  • dobrá vizuální kontrola

• Nevýhody:

  • velká spotřeba lana na navázání - 2 až 2,5 m

  • příliš objemný uzel; může překážet při lezení

  • složité vázání a seřizování výšky těžiště

  • při použití polovičních lan nebo dvojčat vzniknou dva objemné uzly

• Postup vázání: nejprve uvážeme osmičkovým uzlem oko na bederní úvazek - uzel neutahujeme – volný konec provlékneme oky hrudního úvazu a protisměrně zkopírujeme osmičkový uzel – srovnáme prameny a dotáhneme – zavážeme pojistný uzel

• Pro vázání uzlu platí obecná pravidla , viz MU 3

• Existuje také varianta dvojitého provazovaného osmičkového uzlu (Lienerth R. Montana+ Jaro, léto 2002, str.28,29 a její oponentura V.Procházky ml. Montana 4-02). Nevýhoda - úplné odvázání se při sundávání hrudního úvazku.

• Podobnou variantou je použití trojitého protisměrného vůdcovského uzlu Ten si ovšem zachovává své neduhy – přílišné dotažení po zatížení a větší snížení nominální pevnosti lana. Je však podstatně menší a uváže se snáz a rychleji.

DVOJITÁ DRAČÍ SMYČKA

• Toto navázání lze za dodržení navazovacích pravidel považovat za bezpečné, ale právě kvůli možnostem omylu při vázání a používání jej nedoporučujeme.

• Výhody:

  • snadné rozvázání po zatížení

  • menší spotřeba lana než u osmičky

• Nevýhody:

  • možnost uvázání nesprávné varianty uzlu!!! - při zatížení se stáhne oko na prsním úvazu, na který se potom přenáší hlavní zatížení; viz objev HO Sakal a rozbor od V.Procházky ml. Montana 5/2000.

• Existují čtyři způsoby navázání podle toho který z úvazků provazujeme dračí smyčkou jako první a podle toho jak vedeme opisovací smyčku jezírka dračky. Rozsáhlé pojednání o variantách dračí smyčky můžete najít na stránkách HO Sakal

• Postup podle nás té nejlepší varianty: - jako první vedeme dračí smyčku oky bederního úvazku – volný konec vycházející z uzlu poté vedeme zprava do doleva (z pohledu vazače) oky hrudního úvazku a zpět do uzlu – volným koncem shora kopíruje tzv. jezírko; ten pak vychází z uzlu podél hlavního (zatěžovaného) pramenu lana – uvážeme pojistný uzel ( ten je u dračky nezbytný). Další informace - Metodický dopis ČHS r.86

NAVÁZÁNÍ V PŘÍMCE

• Tento způsob navázání je opět doporučován některými výrobci úvazků, přesto ho pro lezeckou praxi nepovažujeme za příliš vhodný.

• Výhody:

  • jednoduché vázání

  • malá spotřeba lana

  • dobrá vizuální kontrola

  • možnost „odvázání“ hrudního úvazu ( převlíkání bundy) za stálého navázání na bederním úvazku (opačně uvedeno: Lienerth R. Montana+ Jaro, léto 2002, tr.28,29.) - úvaz se jen posune po laně nahoru.

• Nevýhody:

  • nepříjemné stahování hrudního úvazku při lezení na prvním konci lana - neustálým povolováním a dotahováním lana v hrudním úvazku nepříjemně řežou ramínka úvazku.

  • správná poloha ve visu se nastaví povolením hrudního úvazku, ten pak nesedí pevně na svém místě

  • větší opotřebení navazovacích ok hrudního úvazku stálým pohybem lana

  • po pádu může dojít ke stočení lezce do klubíčka. Tuto polohu nepovažujeme za bezpečnou - při nárazu zády do skály je zle.

• Postup vázání je jednoduchý. Lano protáhneme shora oky hrudního úvazu a pomocí osmičkového uzlu se přivážeme k bedernímu úvazu. Správný postup navázání na sedák bude popsán v dalším dílu MU.

• Hrudní úvaz se musí povolit tak, aby se navazovací oka překrývala.