Čeští horolezci na osmitisícovkách

Napsal Super User. Posted in Dynamo 42

Tento podtitul nese knížka M. Vranky   Za výzvou velehor. Má všeho všudy 108 stran ale je docela praktickým přehledem úspěšných i neúspěšných pokusů českých horolezců na osmitisícovkách. Výstupy jsou seřazeny podle kopců, kde je každé výpravě věnována půl až jedna stránka stručného popisu. Časově se začíná od naší první- tehdy ještě československé expedice na Nangá Parbat v roce 1969 a končí Everestem v roce 1996. V závěru jsou přehledy a bilance, např: chronologický přehled všech pokusů, vedoucích expedic z Čech, výčet vrcholů u úspěšných jednotlivců atd.

         Autorovi se nedá upřít snaha statečně vyčlenit české horolezce i přes úskalí mezinárodních expedic a změn státního občanství horolezců po roce 1992.

         Protože jsou v knížce zvěčněna i jména dvou našich členů, přikládáme krátké úryvky. A u srdce nás hřeje...

        

 

(Úryvky z knížky Milana Vranky: Za výzvou velehor

Podle slovenského originálu Od Gašerbumu po Everest ( Vranka šport,1995) upravil a doplnil autor.

Vydalo Nakladatelství Olympia a.s. 1997 ve spolupráci s HS ČSTV ke 100. výročí vzniku českého horolezectví.

 

Čho Oju(8201m)

Opět česko-slovenská

(podzim 1995, č-s,expediční styl, klasická cesta v západní stěně, 2.10.na vrcholu Drda, Myšík, 3.10.Louka, 6.10.Srovnal)

 

...Přišla vlna špatného počasí.Když potom nahoru vystoupili Drda a Myšík, zasněžený stan už nenašli. Použili proto starý roztrhaný stan po některé z předcházejících výprav, odkud nakonec vyráželo na vrchol postupně všech šest. Vrcholu Čho Oju dosáhli nejprve Drda a Myšík druhého října.K dalšímu pokusu se dali dohromady Louka a Hromádka. Spolu sice vyšli do trojky, ale odtud až na vrchol pokračoval Louka sám, zatímco Hromádka svolil sestup. 6.10 dosáhli vrcholu Kardhordó a Srovnal, když k útoku na vrchol   vyrazili až v pravé poledne. Osmého stál nakonec na vrcholu i poslední šestý člen výpravy Hromádka, který vystupoval sám. Z trojky vyšel brzy ráno, ve tři, na vrcholu byl už v 9.45 a ještě týž den sestoupil spolu s Kardhordóem a Srovnalem, kteří mezitím likvidovali výškové tábory, až do základního tábora. Taktak to stihli, protože už     druhý den přišli objednaní jaci, výprava zrušila základní tábor a nastoupila cestu zpět.

Pro všech šest lezců to byla první dosažená osmitisícovka. Nejstarším se sestavy byl 52letý Srovnal, nejmladším 29letý Kardhordó...

 

Dhaulágiri(8167m)

Rakoncaj i se synem

(jaro 1996, česko-italská, expediční styl, klasická cesta ze severovýchodu, dosažená výška 7000m)

 

         " Chci jít na Dhaulágiri a poprvé beru s sebou i svého jednadvacetiletého syna Lukáše,"prozradil před odletem Josef Rakoncaj."Lukáš udělal velký pokrok, tvrdě se připravoval...Avšak jako otec mám o něho starost, takže mi musí slíbit, že bude na slovo poslouchat."

         Kromě Josefa a Lukáše Rakoncajových byli dalšími členy česko-italské expedice čeští horolezci Michal Brunner, vedoucí, Ladislav Drda, Pavel Matoušek, a tři Italové Simone Moro, Silvio Mondinelli a Paolo Paglino.

         "Kromě dobré kondice budeme potřebovat i trochu štěstí na počasí," zaprognózoval si Josef Rakoncaj před odletem. Počasí je   však zaskočilo už na začátku. Ve Francouzském sedle, kterým bylo třeba projít při cestě pod horu, napadlo po pás čerstvého sněhu, takže materiál museli do místa základního tábora do výšky 4700m dopravovat vrtulníkem. Avšak počasí jim nepřálo ani při výstupu. Vybudovali dva postupové tábory, druhý ve výšce 6500m. Všechny pokusy o výstup na vrchol ztroskotaly na prudkých změnách počasí. Po Italech Morovi a Mondinellim vyšla k poslednímu pokusu čtveřice Čechů Brunner, Drda, Matoušek a J.Rakoncaj. Napadlo po pás nového sněhu, a tak výstup nakonec 16.května vzdali. Expedice ukončila působení ve výšce 7000m.

 

                                                                                    

         Z 55 expedic 23 úspěšných. Na osmitisícových vrcholech 21 Čechů. Osm horolezců zahynulo.

Dedy